Magické slovíčko Bodypump
- 22. 2.
- Minut čtení: 3
I když to teď tak může vypadat, dřív jsem nebrala sport jako jasnou část svého života. Spíš naopak. Vždycky jsem byla ta, co zvládla sbaštit půl husy s šesti knedlíkama a nikde to nebylo vidět. Bez denního přídělu čokolády jsem si to nedokázala představit. Což teda trvá do dneška:) A vůbec jsem nemusela řešit, co jím, kdy jím. Takže motivace se nějak víc hýbat byla minimální. Nicméně jsem vyrůstala na vesnici a vždycky po škole se hodila aktovka do rohu a vypadlo se ven. Do lesa lézt po stromech, hrát na schovku v lese, pamatuju si na domečky z větviček a kůry, které jsme stavěli kdoví pro koho. Určitě jsem se nenudila a hlavně jsem byla na čerstvém vzduchu a pořád někde. Jasně, že jsem nebyla úplně gaučový povaleč, ale taky jsem ke sportu neměla žádný vztah.
Ale to se změnilo, když mi bylo 37. Šla jsem tenkrát zkusit Les Mills Bodypump a neměla jsem tušení, jak moc mi to změní život. Bodypump jsem si zamilovala od první lekce. Najednou jsem chodila třikrát týdne a ani jsem si toho nevšimla. Ve fitku jsem předtím párkrát byla tak jsem tak trochu věděla, jak cvičit. Ale najednou tam padaly názvy jako deadlift, squat a lunge. Necítila jsem se v těch pojmech a natož pohybech úplně jistá a tím, že dělám vždycky všechno na 100 % a perfektně, tentokrát se mi to vyplatilo. Vzala jsem si osobního trenéra a všechny ty pohyby jsme trénovali, abych si nějak nesmyslně neublížila. Tohle mimochodem doporučuju každému, kdo chodí na skupinové lekce. Cítila jsem se jistější, mohla jsem si lekci víc užít. Pamatuju si, že jsem šla i na lekci na Štědrý den dopoledne:)
Po zhruba dvou letech jsem si krásně vyrýsovala postavu, vyměnila velikost XS za S a u košil a triček si dokonce kupuju velikost M. Ale i přes větší konfekční velikost vypadám vlastně líp než předtím. A to včetně těch 5 kg, které jsem nabrala:) Tenkrát to bylo o tom, jak vypadám a byla jsem spokojená. Což mi připomíná, proč jsem vlastně do toho fitka úplně poprvé šla. Za vším hledej chlapa:)
Bodypump mě prostě bavil. A pak přišla otázka, jestli nechci dělat instruktora. Jakože se mám postavit před těch 30 lidí s mikrofonem? Že na mě těch 30 lidí bude celou hodinu koukat? Já, která měla problém i s normální prezentací ještě na vysoké? No tak to určitě!
A pak jsem si řekla, že bych měla občas překročit svůj stín, abych se mohla posunout. A tak jsem najednou čekala v Karlíně na svůj první teamteach (rozuměj vedu jen část lekce pod přísným dozorem zkušenějšího instruktora), tepovku na maximu, knedlík v krku, přecházela jsem před sálem jak tygr v kleci a dokonce počítala lidi, kteří přícházeli. U čísla 28 jsem přestala počítat, protože mi bylo jasné, jak těžký to bude:) A přežila jsem! Jasně, že jsem udělala spoustu chyb, jasně že jsem jela několikrát mimo hudbu, jasně že jsem zapomněla choreografii. Ale víte co? Zvládla jsem to!
A dneska? Už to nedělám pro to, jak vypadám. Po 7 letech jsem se naučila, že bez odpočinku a regenerace to prostě nejde. Tělo to chvíli vydrží ale ne furt. Na začátku jsem zvládla 8 Bodypumpů týdně a ani jsem nemrkla. Dneska mám tak 3 nebo 4. Kombinuju to s kardiem, chodím na Bodybalance, což mi mimochodem krásně vyčistí hlavu a uklidní mysl, i když původní zaměr bylo protažení. Chodím plavat, běhám, jezdím na kole. Kombinuju různé druhy aktivit. Protože jenom jeden druh sportu je vždycky riziko. Riziko zranění, riziko vyhoření. K silovému tréninku je vždycky dobré přidat nějaké to kardio, nějaký core a nějaký typ strečinku. A nezapomínat i na mentální trénink. Mindfulness je dnes docela moderní slovo a je dobře na takové aktivity nezapomínat. Vybalancovat to tak, abyste se ve svém těle cítili dobře a v hlavě měli aspoň trochu klid.
Nikdy není pozdě začít. Ale čím dřív začnete, tím líp to půjde.
A že se vám někdy nechce? Taky mám takový dny. Máme je všichni. Jako instruktor si to ale nemůžu dovolit a tak se prostě zvednu, sbalím a jdu. A vím, že tam na mě čeká část klientů, kteří sváděli stejný boj jako já:)
TAKEAWAYS:
Začít se hýbat můžete kdykoli. Nikdy není pozdě.
Vemte si trenéra, když nemáte základy.
Není to o tom, jak vypadáte, ale jak se cítíte.
Kombinujte různé druhy pohybu.
Nezapomínejte na mindfulness.
Každému se někdy nechce. Není to selhání.












