Blog

20.8. 2026 Někdo mi včera připomněl, že když jsem v Keni viděla Kilimandžáro, řekla jsem si, že tam já prostě vylezu. Až tam nahoru. A sny se mají plnit žejo? Na co čekat? Tak jsem začala. Otevřela jsem ChatGPT a začala se ptát. Za jeden den jsem měla vybranou cestovku, trasu, připravený plán na fyzickou přípravu i mentální přípravu. Ano, trochu mě překvapilo, jak moc je mentální příprava důležitá. Začala jsem studovat počasí, výbavu, co potřebuju a co nepotřebuju. Nevím jak

Existují dva typy lidí. Ti, co když hlásí tropy, plácnou se k bazénu. A pak jsem tu já. Ta, která si řekne: "Super, pojedu na hory." Na horách bývá o několik stupňů míň, fouká většinou nějakej ten větřík a hlavně je tam mnohem víc stínu. V osm ráno je příjemných pětadvacet stupňů, říkám si, že to vlastně nebude tak hrozný. O dvě hodiny později funím do kopce, pot ze mě leje proudem a připadám si jak kuře v horkovzdušný troubě. A přesně v tu chvíli si pokaždé říkám: „Příště už

Plánování trasy moc nepodceňuju. Už se mi párkrát stalo, že i přes to, že jsem věděla dopředu kudy půjdu, okolnosti mě donutily trasu změnit a poslední kilometry túry jsem už šla opravdu z posledních sil. Je dobrý vědět zhruba, kolik kilometrů hodlám ujít a počítat s tím, že se to může lišit o 5 km nahoru i dolů:) Na kolik dní jedu na výlet? Když jedu do přírody jen na den, tak nepotřebuju příliš plánovat. Když vím, že na horách strávím dní víc, je mi jasné, že druhý a třetí